Křečice KNEDLA IV
S potěšením můžeme oznámit, že u nás od 17.04.2013 bydlí dvě nové 6-týdenní křečice :-). A jelikož byl krátce po zabydlení mezi nimi opět patrný velikostní rozdíl, dostala ta špekáčkovitější zase jméno KNEDLA. Než se jakkoliv pohne, její sestra je už v čudu :-). Uvídíme časem, jak se obě ještě vyvinou. U jednoho krmítka ani u vojtěškových koleček navlečených na drátku zatím nebojují. Po pár týdnech dorostlých křečic ale bylo patrno, že už jim je jeden domeček malý a tak i pro klid v jedné kleci jsme přidali druhý keramický "jahodový" domeček. Občas necháváme křečice proběhnout v obýváku v ohraničeném prostoru s mnoha hračkami a abychom měli i pěkné fotky, poprvé jsme křečice pustili i venku do trávy a květinových záhonků plných květinek, posudťe sami ;-)
[10.09.2013] Knedla je pořád knedlou :-). Váží 79g. Ovšem to nejpodstatnější je, že jsme s Knedlou IV. & Nudlou IV. překonali náš chovatelský rekord, protože obě se mají pořád docela rády a bydlí společně v jedné kleci. To se nám ještě nepovedlo ani u dvou samečků ani samiček. Jsme za to moc rádi, protože je hezké sledovat je ve "společné domácnosti" ;-). Má to však i jednu malinkou stinnou stránku, protože spolu dělají šílený binec. Z toho musí být nešťastný i náš neživý úklidový člen domácnosti robotický vysavač, který parkuje pod klecí a křečice na něj neustále hážou binec. On jim to ale jednou vrátí a pěkně je prožene :-))).
[27.04.2014] Knedla nečekaně náhle usnula navěky :-(. Před 2 týdny se jí začala tvořit boule u levé zadní tlapky. Rostla tak rychle, že bylo jen otázkou času, kdy ji to začne omezovat v pohybu a bolet. Knedla byla čiperná a papala, i když její nádor měl téměř 2cm. V pátek ráno už byla Knedla zkleslá a jen lehce reagovala na pohlazení. Vzala jsem ji hned k veterináři, ten zkusil do boule píchnout injekční jehlou, ale nic z ní neteklo. Byl to velký nádor, u křečků bohužel tak častý a neléčitelný. Moc mě mrzí, protože Knedla s Nudlou se měly moc rády a bydlely společně v jedné kleci, což se nám podařilo poprvé za 8 odchovaných křeččích generací. Nebylo však o čem dlouho přemýšlet, musela jsem Knedle zkrátit trápení a tak jsem ji humánně nechala uspat. Za minutu spinkala a teď už odpočívá na křeččím hřbitově před domem :-(. Jelikož ještě nebyl čas tu přidat dalších pár fotek ze společného veselého řádění křečic, teď nastala vzpomínková chvíle...