Naši plyšoví kamarádi

Máme tři psy a jednoho medvěda ;-)

Zkrátka, nebo spíš trochu zdlouha, bychom se na těchto křečko stránkách chtěli podělit i o krásu plyšových zvířátek a náš člověčí vztah k nim. Jsme plyšovými fanatiky, ale zase ne až takovými, abychom posílali naše plyšové kamarády s cestovní kanceláří na dovolenou :-). Tu se snažíme zabezpečovat vlastními silami. Začněme tedy celým plyšovým příběhem a představováním našich čtyř "VIP" plyšáků.

Historicky prvním plyšovým přírůstkem se stal na vánoce 1992 velký modrý pes, kterého dostal můj manžel (tehdy jsme se ještě ani neznali). Hned zpočátku si ho moc oblíbil a začal s ním sdílet pelech. Po pár letech jsem se s modrým psem seznámila i já a od roku 1997 jsme všichni navázali úzký vztah. A v této krásné době dostal modrý pes jméno DINO. Už tehdy s námi jezdil na všemožné výlety. Brzy však nastal problém, že jeden pes se může válet jen pod jednou peřinou. V té době už navíc Dino hodně sešel časem a tak jsme mu v bytovém textilu museli pořídit novou modrou plyš a jeho starý kožich potáhnout novým. A ze zbytku plyše ještě vyšlo na plyšový polštářek a plyšovou kost, které pomohly tomu, na koho Dino zrovna nezbyl. Plyšová kost navíc už roky slouží jako velikonoční tatar :-). Na konci roku 2010 Dino prodělal třetí plyšovou plastickou operaci a dostal nový tmavě modrý kožich.

Jako druhý do naší rodiny přibyl na vánoce 2004 fialový MALÝ FÍK, kterého jsem dostala na narozeniny. Původně se jmenoval jen Fík, ale jakmile do naší rodiny o rok později přibyl velký FÍK, maloškovi jeho původní jméno zůstalo, ovšem s přídavným jménem Malý. Má strašně roztomilé kukuč a tak si vydobyl v pelechu uprostřed polštářů malé místečko. Oproti Dinovi má jednu výhodu ve své velikosti, protože je při různých převozech dobře skladný.

O rok později se mi splnilo velké přání a v listopadu 2005 jsem dostala krásného velkého psa, který se původně dle výrobce jmenoval Jáchym. Vypadal úplně stejně jako Maxipes Fík z tradiční české kreslené pohádky a tak můj štěk hned dostal jméno FÍK. Tohoto pejska mi sneslo samo nebe a hned jsem si s ním zvykla sdílet pelech. Je to plyšák ideálních tvarů a měkkosti pro přikrytí, dokonce jeho velký čenich je dokonalou přikrývkou hlavy. Teď, když někde na nocleh nemám Fíka s sebou, se moc nevyspím, protože jsem si na něj skutečně moc zvykla a je to můj velký mazel.

K dalším narozeninám jsem v roce 2006 dostala krásného malinkého medvídka. A aby Malý Fík nezůstal sám, méďa byl ideálním, byť druhově jiným plyšovým zvířecím kamarádem. Jelikož je ze všech nejmenší a tím pádem nejskladnější, často jsme ho jako vyslance naší plyšové rodiny brali na výlety včetně koncertů rockové muziky, kterou máme moc rádi. A tak jsme méďovi cestovateli začali říkat MÉĎA METALISTA. Aby zapadl mezi nás rockery, jako první dostal jednu náušnici a na tlapku náramek v podobě prstýnku ve tvaru hada. Krátce nato dostal na krk i řetízek a na vánoce 2009 dostal piercing. V téhle podobě má všude neobyčejný úspěch, poslední největší asi sklidil v transfúzní stanici Olomouc, kde chtěl se mnou darovat molitan a tím paní doktorku i sestry opravdu rozesmál :-))).

Jako bonus zde samozřejmě nesmí chybět ani popis typického PLYŠOFILA:

Kdo je plyšofil?
Plyšofil je osoba, která miluje vycpané zvířátko - plyšáka. Většinou se jedná o čistě platonický vztah muže nebo ženy k plyšové hračce.
Proč má rád plyšáky?
Plyšáci jsou stvořeni k tomu, aby byli milováni! Považte jejich vizuální přitažlivost, jejich měkkost a hebké chloupky, které je předurčují k hlazení a hýčkání - plyšová zvířátka jsou tady proto, aby přinášela štěstí do lidského života. Plyšoví přátelé jsou často jediná radost svých majitelů a oni je proto mají rádi, prostě a upřímně. Většina lidí, kteří mají rádi plyšáky, nepřenáší své pocity do smyslové roviny a mohou být dotčeni už jen pouhou představou podobné aktivity. Plyšová zvířátka jsou přeci jenom symbolem nevinnosti.
Proč má rád plyšáky místo ostatních lidí?
Pozor, plyšofilové mohou milovat obě tyto skupiny zároveň! Láska, kterou cítí k lidem, je jiná než ta, kterou cítí ke svým plyšákům. Plyšové stvoření může být ideálním společníkem: přátelská, mazlivá bytost, která tu stále je ve zlém i v dobrém. Váš plyšák vás nikdy neopustí, nepodvede vás, nelže, nezlomí vám srdce, neví, co je zrada, ani vám nijak neublíží. Plyšoví kamarádi mohou vnést nádherné, nespoutané štěstí do vašeho života.

Vzhledem k tomu, že naši postel s námi sdílí psi (a méďa) miláčci, jsou na místě (platné pro živé, ale přeneseně i pro plyšové) i tato PRAVIDLA PRO VÝCHOVU PSA:

01) Pes nesmí do domu.
02) Dobře, pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.
03) Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.
04) Pes smí jen ke starému nábytku.
05) Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
06) Ok, pes smí do postele, ale jenom, když dovolíte.
07) Pes smí do postele, kdy si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.
08) Pes smí pod pokrývku, jen když je pozván.
09) Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.
10) Lidé se smí psa dovolit, když s ním chtějí pod pokrývku.
11) V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
12) Dobrá, tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
13) No...
U kterého bodu jste zatím Vy?
My máme plnej počet :-)))!